Představujeme vám kompozici naší absolvnetky Evelíny Valáškové „Ryba na suchu“, která vznkla při jejím studiu na plzeňské Sutnarce v ateliéru Papír a kniha. Sama píše o svém díle toto:

Co kdyby se Darwinova teorie o původu druhů sama vyvinula ale nazpátek?

Co kdyby veškerá lidská dravost a touha po pokroku měla naprosto opačný efekt?

Člověk vychází z klidných vod komfortní zóny, hledaje nový podnět, jenž by mu vehnal svěží vítr do plachet.

Setkává se však s neúspěchem. Jeho tělo se začíná měnit zpět do prapůvodní podoby. Člověk se samovolně a nedobrovolně vrací zpět, ke svým kořenům. Ze své poživačné honby za pokrokem se vzdaluje přírodě, což je pro něj akorát zhoubné.

Na konci cesty se z něj stává RYBA NA SUCHU.

Vyobrazila jsem tento vymyšlený ale symbolický proces transformace člena dnešní společnosti s lehkou nadsázkou a ohledem na téma zadání.

K tvorbě dioramatu jsem zvolila zbytkové papíry a lepenky, abych podpořila udržitelnost v umění, kterou jsem kontrastovala použitím plastu – lidského produktu, který se v přírodě vyskytuje častěji, než by bylo zdrávo.

Svou prací a svými otázkami bych chtěla nadneseně reflektovat společnost, v níž žijeme a přimět diváka se zamyslet nad vztahem lidí k přírodě a nad zrychleným životním tempem dnešního světa.
Protože síla života nespočívá pouze ve zrodu a růstu, ale i v záhubě a rozkladu.

Moji práci doprovází fiktivní vědecká studie, kterou jsem psala s pomocí umělé inteligence. Ta pojednává o smyšleném jevu přeměny člověka v rybu, jako podtržení absurdity celé této situace.